Rychle najdi : vše () | rod. domy (4) | pozemky (7) | kom. nemovitosti (5) | na prodej (11) | pronájmy (5)

» Často kladené dotazy

Často kladené dotazy

Co je to nemovitost?
Občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb. v platném znění) v § 119 vymezuje pojem nemovitost takto: "nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem". Z uvedeného vyplývá, že pozemky jsou vždy nemovitostmi, a to bez ohledu na jejich určení a výměru (pozemky jsou i lesy , rybníky, cesty atp.), zatímco ze staveb jsou nemovitostmi pouze ty stavby, které jsou spojeny se zemí pevným základem. Zda se jedná o stavbu spojenou se zemí pevným základem je pak nutno posoudit podle konkrétního případu. V rozsahu působnosti zákona o vlastnictví bytů č. 72/1994 Sb. v platném znění se za samostatné nemovitosti považují i byty a nebytové prostory, jsou-li předmětem vlastnictví.

Co je to LV (výpis z katastru nemovitostí)?
Výpis z katastru nemovitostí (list vlastnictví) je veřejnou listinou, která prokazuje stav dané nemovitosti evidovaný v katastru nemovitostí k okamžiku vyhotovení LV. Je označen číslem listu vlastnictví a jako veřejná listina musí být opatřen datem, otiskem kulatého razítka katastrálního úřadu se státním znakem, jménem a podpisem zaměstnance úřadu a kolkem nebo doložkou o úhradě správního poplatku. Je uspořádán buď jako list vlastnictví s nemovitostmi nebo jako list vlastnictví s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví osob a je rozdělen na části A, B, B1, C, D, E, list vlastnictví s nemovitostmi má také část F.

Jednotlivé části obsahují :

• část A - údaje o vlastníku, spoluvlastníku a spoluvlastnické podíly,
• část B - údaje o nemovitostech,
• část B1- jiná práva k nemovitostem; u listu vlastnictví s byty a nebytovými prostory údaje o bytech a nebytových prostorech,
• část C - omezení vlastnického práva,
• část D - jiné údaje,
• část E - nabývací tituly nebo jiné podklady zápisu,
• část F - údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách.

Pravidla pro výpisy z KN od 1.2. 2005
Od tohoto data je možno o výpis z KN žádat na kterémkoliv katastrálním pracovišti v ČR . Tzn., že není nutné nadále žádat podle místní příslušnosti konkrétní nemovitosti. Toto neplatí pro kopie katastrálních map,kopie ze sbírky listin a další data z KN. U těchto listin zůstává starý systém zachován a je i nadále nutno žádat dle místa, kde se nemovitost nachází.

Jaké smlouvy jsou třeba ke koupi nemovitosti?
Základním dokumentem je kupní smlouva, která musí mít při koupi nemovitosti písemnou formu s úředně ověřenými podpisy účastníků smlouvy. Podle konkrétního případu pak koupi nemovitosti mohou provázet další smlouvy, např. smlouva o zřízení věcného břemene , smlouva, smlouva o půjčce, zástavní smlouva, smlouva o zúžení společného jmění manželů, darovací smlouva, atd. Při koupi na hypotéku též smlouva o hypotečním úvěru.

Co je návrh na vklad?
Návrhem na vklad se rozumí návrh na zahájení řízení o zápisu vlastnického práva, zástavního práva, práva odpovídajícího věcnému břemeni nebo předkupního práva předložený katastru nemovitostí, případně návrh na výmaz takového práva. Řízení o povolení vkladu je zahájeno dnem doručení písemného návrhu účastníků řízení (nebo některého z nich) katastrálnímu úřadu. Dnem doručení písemného návrhu přidělí katastrální úřad návrh spisovou značku, tj. čj. , pod kterou se návrh dále vyřizuje.
Návrh na zahájení řízení je základní dokument, na jehož podkladě katastrální úřad zahajuje í řízení před katastrálním úřadem. Návrh musí obsahovat označení katastrálního úřadu, kterému je návrh určen, označení účastníků řízení - u fyzických osob jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo, u právnických osob název, sídlo a identifikační číslo a označení práv, která mají být zapsána do katastru.

Přílohy návrhu na vklad:
Kupní smlouva, na základě které má být zapsáno právo do katastru nemovitostí , a to v tolika vyhotoveních, která se rovnají počtu účastníků smlouvy + 2, plná moc, je - li účastník řízení zastoupen zmocněncem, u právnických osob výpis z obchodního příp. jiného zákonem určeného rejstříku nebo úředně ověřený opis, další doklady v závislosti na konkrétním případu ( listiny osvědčující oprávnění vlastníka pro právní vztahy vzniklé před 1.1.1993, úředně ověřený překlad listiny sepsané v cizím jazyce, geometrický plán, souhlas s dělením pozemků , apod.).

Co je provedení vkladu do katastru nemovitostí?
Vkladem se rozumí zápis vkladu nebo výmaz vkladu vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem v katastru nemovitostí v zákonem stanovených případech. Doručením návrhu na vklad příslušnému katastrálnímu úřadu je zahájeno řízení, v průběhu kterého katastrální úřad zkoumá, zda jsou splněny podmínky pro povolení vkladu. Pokud zjistí, že návrh má určité nedostatky, upozorní toho, kdo návrh předložil a stanoví mu přiměřenou lhůtu k jejich odstranění. Jakmile dospěje k závěru, že podmínky jsou splněny, rozhodne, že se vklad povoluje a následně vklad provede. V případě, že zjistí, že podmínky splněny nejsou, návrh na vklad zamítne.

Kdy nabývá vklad do katastru nemovitostí právní moc?
Poté, co katastr nemovitostí povolí vklad a tento vklad následně provede, nabývá vklad právní moci zpětně ke dni doručení návrhu na vklad katastrálnímu úřadu.

Co je to zápis rozestavěné budovy do katastru nemovitostí?
Rozestavěná budova se zapisuje do katastru nemovitostí na podkladě ohlášení jejího vlastníka, které je doloženo geometrickým plánem pro vyznačení rozestavěné budovy, pravomocným stavebním povolením a čestným prohlášením vlastníka s úředně ověřeným podpisem, že se jedná o rozestavěnou budovu. Rozestavěnou budovou se rozumí v případě, kdy je budově přidělováno popisné nebo evidenční číslo, budova v alespoň takovém stupni rozestavěnosti, kdy je již patrné stavebně technické a funkční uspořádání prvního nadzemního podlaží.

Co je to spoluvlastnický podíl?
Nemovitost, může být ve spoluvlastnictví více vlastníků. Spoluvlastnický podíl pak vyjadřuje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné nemovitosti (například poloviční nebo třetinový podíl). Velikost podílů je pak určující při rozhodování o hospodaření se společnou věcí, kdy se pro přijetí rozhodnutí o této společné věci musí vyslovit nadpoloviční většina určená podle podílů, tzn. nad 50 %.

Co je prohlášení vlastníka budovy?
Prohlášení je jednostranný právní úkon vlastníka, kterým se budova rozděluje na jednotky ( byty a nebytové prostory ), a je základním předpokladem pro převod vlastnictví jednotlivých jednotek v budově.

Co je společenství vlastníků, jak vzniká?
Společenství vlastníků je právnická osoba zapisovaná v obchodním rejstříku, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se ve všech věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu, případně vykonávat i činnost související s provozováním technického zařízení v domě, které slouží i jiným subjektům.
Společenství vzniká v domě s nejméně pěti jednotkami, z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků, a to dnem doručení listiny s doložkou o vyznačení vkladu do katastru nemovitostí poslednímu z těchto vlastníků. Společenství vlastníků tedy nevzniká v případech, kdy dům má méně než pět jednotek, dům má pět nebo více jednotek, ale tyto jednotky jsou ve vlastnictví jednoho vlastníka nebo dvou vlastníků v domě plní povinnosti správce bytové družstvo, kterému přísluší spoluvlastnický podíl na společných částech domu alespoň ve výši 1.

Kolik je při prodeji nemovitostí daň z převodu nemovitosti, kdo ji platí a v jaké lhůtě?
Daň z převodu nemovitosti činí 3 % z kupní ceny nebo z odhadu nemovitosti Za základ daně se pak bere částka, která částka je vyšší .Poplatníkem daně z převodu při prodeji nemovitosti je prodávající (převodce); kupující (nabyvatel) je v tomto případě ze zákona ručitelem. Daň je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání, tj. do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zapsán vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Příklad. :vklad vlastnického práva je zapsán v měsíci červnu, tzn. lhůta se počítá od 1. července tři měsíce tj. do 30. září.

Co je to věcné břemeno?
Věcná břemena omezují práva užívání vlastníka nemovitosti ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet nebo něco konat. Právo odpovídající věcnému břemeni vzniká vkladem do katastru nemovitostí u příslušného katastrálního úřadu a jsou zapsána na listu vlastnictví buď v části B listu vlastnictví jsou zapsána věcná břemena, jež byla uzavřena ve prospěch vlastníka nemovitosti (např. právo přístupu k nemovitosti přes cizí pozemek) nebo v části C listu vlastnictví jsou zapsána věcná břemena, která vlastníka nemovitosti omezují.
Věcná břemena, která jsou spojena s vlastnictvím nemovitosti přecházejí na každého dalšího vlastníka nemovitosti.
Existují však i věcná břemena spojená s určitou osobou (např. u darovací smlouvy právo doživotního bydlení ve prospěch dárce); tato práva jsou spojena s konkrétní osobou a zanikají její smrtí.

Co je územní rozhodnutí?
Územní rozhodnutí je výsledkem rozhodování správních orgánů, většinou stavebních úřadů, o konkrétním opatření, jež se má uskutečnit v daném území, resp. o konkrétním využití pozemku k navrhovanému účelu ( např. rozhodnutí o využití území, rozhodnutí o chráněném území nebo ochranném pásmu, rozhodnutí o umístění stavby, rozhodnutí o stavební uzávěře atp.).
Územní řízení je zahájeno na návrh účastníka řízení nebo z podnětu správního orgánu a rozhodnutí je závazné nejen pro stávajícího navrhovatele a ostatní účastníky řízení, ale i pro jejich právní nástupce.

Co je stavební povolení?
Stavby, jejich změny a udržovací práce na nich lze provádět jen podle stavebního povolení.. Stavební povolení je rozhodnutí vydané příslušným stavebním úřadem ve stavebním řízení, které obsahuje závazné podmínky pro provedení a užívání stavby a ve kterém je rozhodnuto i o námitkách účastníků řízení. Stavební řízení je zahájeno na žádost stavebníka, kterou dokládá předepsanou dokumentací.
Toto rozhodnutí má časově omezenou platnost a zpravidla platí po dobu dvou roků od nabytí právní moci, pokud stavební úřad nestanoví dobu delší.
U drobných staveb, stavebních úprav apod. postačí pouze ohlášení stavebnímu úřadu.

Co je kolaudační rozhodnutí?
Dokončenou stavbu, případně její část schopnou samostatného užívání, která vyžadovala stavební povolení, lze užívat jen na základě kolaudačního rozhodnutí, které je výsledkem kolaudačního řízení. Kolaudační řízení je zahájeno na písemný návrh stavebníka a probíhá před stavebním úřadem, který vydal stavební povolení. V průběhu kolaudačního řízení stavební úřad zjišťuje, zda byla stavba provedena v souladu se stavební dokumentací, zda byly dodrženy podmínky stanovené v územním rozhodnutí a ve stavebním povolení. Pokud stavební úřad v kolaudačním řízení zjistí na stavbě závady, které brání jejímu užívání, stanoví stavebníkovi lhůtu pro jejich odstranění, a na tuto dobu také přeruší kolaudační řízení.
Stavbu lze užívat jen k účelu určenému v kolaudačním rozhodnutí a případné změny účelu užívání jsou přípustné jen po předchozím ohlášení stavebnímu úřadu, který o nich rozhodne, nebo nařídí nové kolaudační řízení.

Co je hypotéka?
Hypotékou se rozumí dlouhodobý úvěr. Splácení takového úvěru , vč. Úroků je zajištěno zástavním právem k nemovitosti, a to i rozestavěné. Dříve se tento úvěr poskytoval jen na investice do nemovitostí - např. na její výstavbu, koupi, rekonstrukci, pořízení stavebního pozemku, vyrovnání finančních prostředků souvisejících s nemovitostí (vypořádání dědictví, společného jmění manželů apod.), dnes je ale účelovost hypoték odstraněna a banky poskytují hypotéky na financování víceméně čehokoliv.
Zajištění úvěru pak spočívá v tom, že úvěr musí být vždy zajištěn zástavním právem k nemovitosti ve prospěch hypoteční banky a jako předmět zástavy slouží obvykle pořizovaná nemovitost; úvěr však lze zajistit i jinou nemovitostí, která může, ale nemusí být ve vlastnictví žadatele.

Co je bankovní záruka ? Kdo ji vydává? Kolik se za ni hradí?
Bankovní záruka je zvláštní forma ručení, která vzniká na základě písemného prohlášení banky v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše dané peněžité částky, v souladu se záruční jistinou, jestliže dlužník nesplní svůj závazek nebo pokud budou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině. Banka je povinna svůj závazek plnit jen tehdy, pokud k tomu byla věřitelem písemně vyzvána.
Výše úhrady za bankovní záruku je pak určena konkrétní bankou.

Co je to notářská úschova?
Notářskou úschovou se rozumí úschova peněžních prostředků nebo listin. V případě koupě nemovitostí jde o úschovu peněžních prostředků na kupní cenu, event. v konkrétních případech i o úchovu kupních smluv a souvisejících dokumentů. O úschově sepisuje notář svěřenskou notářskou smlouvu, jejímiž účastníky jsou složitel (ten, který dává peníze do úschovy), oprávněná osoba (tj. osoba, které peníze náleží po splnění určitých podmínek), event. vedlejší účastníci smlouvy. Svěřenskou smlouva obsahuje jednak podmínky, za kterých notář přijímá peněžní prostředky do úschovy, jednak podmínky, při jejichž naplnění tyto prostředky uvolňuje osobám oprávněným. Notářská úschova je placená služba podle notářského řádu.

Kdo zajišťuje správu nových budov?
Správu budovy zajišťuje její vlastník. V případě, kdy je budova rozdělena na jednotky, je správa domu svěřena společenství vlastníků, které je dle ustanovení § 9 zák. 72/1994 Sb. v platném znění jako právnická osoba způsobilé vykonávat veškerá práva a zavazovat se ve všech věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu, popřípadě vykonávat činnost související s provozováním technického zařízení v domě, které slouží i jiným subjektům. Společenství vlastníků pak může pověřit správce, fyzickou nebo právnickou osobu, který správu domu vykonává jako živnost nebo v pracovněprávním vztahu příp. v jiném režimu podle zákona.

Může si u nás koupit cizinec nemovitost?
Podmínky nabývání nemovitostí cizinci v České republice stanoví zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, v platném znění.
Tato problematika je dosti složitá, každý případ je třeba individuálně posoudit. Obecně cizozemec, který není občanem České republiky, může nabývat vlastnické právo k nemovitostem pouze v případech stanovených devizovým zákonem např. děděním,
do společného jmění manželů, z nichž pouze jeden je českým občanem nebo tuzemcem, od příbuzného v řadě přímé, sourozence nebo manžela, pro diplomatická zastoupení cizího státu za podmínky vzájemnosti atd.
Nemovitosti dále může nabývat cizozemec, který je státním příslušníkem členského státu Evropské unie za předpokladu, že je držitelem průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropské unie (povolení k pobytu vydává Policie ČR), nebo právnická osoba, která umístí v ČR podniky nebo organizační složku podniku a je oprávněna v ČR podnikat. Uvedená ustanovení se nevztahují na nemovitosti, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží, a pozemků určených k plnění funkcí lesa dle zvláštních předpisů.


Datum aktualizace : 04.02.2010

  « Zpět | Zapamatovat tuto stránku | Mapa stránek  
  Přeložit stránku do jiného jazyka
anglicky německy španělsky francouzsky maďarsky polsky italsky holandsky rusky hezky česky